o ashaadox
…vybavuji si snad každodenní scénu, kdy maminka plete něco krásného a zároveň praktického na mě a na mou sestru (často z ovčí a pěkně kousavé vlny ). pak vidím mou tetu, která byla pro mne vždy upravenou, krásně oblečenou dámou. na svou rodinu šila úplně vše, včetně pánských obleků. a pak už sedím u naší skříňkové ´veritasky´,
je mi 13 a prošívám papír po rovnoběžných čarách (domácí úkol v 7. třídě). ten rok jsem si ušila první halenku, a pak už to šlo tak nějak samo. kreslení, pletení, háčkování, vyšívání a především šití.
to bylo kromě lásky ke koním a aktivního sportu mé tvůrčí dětství a především dospívání.
inspirací pro mne je život
celý dosavadní život mne vede neustálé nutkání poznávat a učit se nové. mé (nejen) tvůrčí snažení je jakým si kaleidoskopem.
ze všeho, čím jsem v životě prošla, co mě oslovilo, koho důležitého jsem potkala, zůstávají ve mně zásadní střípky poznání a ty se tak nějak samy postupně přesypávají a vytvářejí obrazy.
mozaika se poskládá jednou tak a podruhé trochu jinak, ale základ zůstává.
nejen má tvorba odráží obrazy v mém niterném kaleidoskopu.
prošla jsem liduškou , brala hodiny kreslení, učila se pracovat s barvou. na lidové konzervatoři se zaměřením na tradiční lidové techniky jsem, mimo jiné, okusila tradiční techniky textilní – zapjastky, karetky a tkaní na rámu mě velmi oslovily.
jak šel čas a mé textilně oděvní ambice rostly, doplnila jsme vzdělání na oděvní průmyslovce v pomaturitním studiu.
ať si kdo chce, co chce říká, teprve když se prokoušete střihovou konstrukcí a manipulací a přijdete tomuto nelehkému řemeslu na chuť, jste ve své oděvní tvorbě svobodní…a tak je to se vším…
osvojit si ´řemeslo´nás činí svobodnými ve všem našem počínání
bezpochyby mě zásadně výtvarně ovlivnila i má vášeň pro baroko. v 15 letech jsem se dostala na zámek v chlumci nad cidlinou, kde v té době byla expozice národní galerie v praze. originální plátna i plastiky a četné velmi zdařilé kopie kultivovaly více jak 6 let mé umělecko-kulturní poznání. později jsem strávila 3 roky na FF UK studiem oboru dějiny umění…
barokní exprese a šerosvit jsou červenou nití živící mou tvůrčí vášeň ve všem, čeho se ´dotýkám´
oděvní tvorba
…je důležitou součástí mé tvorby a tak neustálé vzdělávání i v tomto směru je pro mne důležité.
velmi důležité je tak setkání s ditou petrusovou filipovou (ditafil), její tvorbou a především její filosofií opřenou o dokonalé řemeslo. kapitola setkávání ještě zdaleka není uzavřena…
jsem obdivovatel myšlenky bauhausu
a náš ´bauhaus´ jsem svého času nacházela v technické univerzitě v liberci, kde mne zaujalo téma – oděvní a textilní návrhářství. nadchla mne možnost propojení výtvarného školení s praktickými řemeslnými ateliéry zejména tkaní a tisku. doufala jsem, že bych se mohla dostat i k tzv. chytrým high-tech textilním materiálům, jejichž vývojem a výrobou je liberecká univerzita věhlasná.
jenže jak to tak bývá, realita je často jiná. skloubení denního studia s rodinou a dokončení započatých projektů bylo o velkých kompromisech, a tak jsem se rozhodla ve studiu nepokračovat. určitě nelituji.
vyrostla jsem v rodině, kde se chovali po generace koně,
můj tatínek byl jedním z prvních a velmi úspěšných jezdců nového sportu všestrannosti, který se pomalu rodil na základech chovu koní kinských v šedesátých letech v chlumci nad cidlinou.
pro mne na vždy zůstane tím největším vzorem houževnatosti a píle, ale i příkladem zásadovosti a tvrdohlavosti, která ne vždy může dobře posloužit…
žiju si v paralelních nejen výtvarných světech
zkouším, kombinuji. ráda zpracovávám své návrhy i fotografie počítačově, grafika i digitální fotografie mne uchvátila. stále nacházím další staré oděvní a textilní techniky, což souvisí zejména s mým projektem Adopce na míru aneb RECYKLACE ! (psala jsem na blogu) také se díky projektu adopce opět vracím ke tkaní na tkalcovském stavu a z toho jsem opravdu nadšená…
fotografie je jednou z mých mnoha vášní.
krásná stará tatínkova flexareta stála kdysi dávno na samém počátku. nyní jsou mou oporou (kromě mého muže) fotoaparáty značky canon. v současné době nejvíce fotografií vzniká za pomoci přirozeného světla a canon eos 5d mark III.
mezi mé každodenní rituály patří i bytí s mým pura raza espaňola hřebcem chiquto bb font. s ním se nořím do jiných (dalších) světů na vlnách nepopsatelné energie snažíc se o maximální porozumění v duchu učení starých mistrů jezdeckého umění…pouze jeden z mých životů na tuto cestu nemohou stačit…
vím, že nic nevím…možná tuším…nahlédnout pod povrch a nalézat další střípky do mozaiky … být blíž skutečnému obrazu….
žiju a tvořím na chaloupce skoro u lesa
více než 20 let žiju na venkově na chaloupce, kde se narodil můj tatínek, kde žili předci mých předků…
od jara se přesouvám mezi chaloupkou a zahradním ateliérem, kde stojí můj tkalcovský stav, stroj na zpracování kůže, bude pidi sítotisková dílnička a připraven je malířský stojan. světlo mi vnáší velikánská okna s výhledem do výběhu na mé tři velké lásky… chiquiho (hřebec pura raza espaňola *2006) a doxe (ruský trakén na sportovním důchodu *1992). již nějaký čas s námi žije chiron ( hřebec též plemene PRE *2015 a limi ( welsh pony cob of type *2010), kůň a velká láska mé malé víly a mé největší múzy…
…už nějakou dobu ke mně promlouvají ženy, které běhaly s vlky …
nový multi žánrový projekt, jehož současným ztělesněním jsou dvě krásné černé figuríny nesoucí zatím torza oděvních objektů, které skrze barvičky a mé (vnitřní) obrazy nechávají promluvit nejen příběhy žen, příběhy mé…
místo slov obrázky…
… komponování scény je součástí příběhu, všechny předměty na fotografiích jízdy králů mají své ikonografické výpovědi. a je pro mě velmi zajímavé sledovat, jaký další přesah presentace mé tvorbě dávají…
můj největší dosavadní úspěch ?
že jsem nespadla ze dvou židlí, na kterých stále ještě sedím, i když je mnohdy jedna z nich značně nahnutá
můj velký sen?
usadit se už jen na jednu jedinou židli, židli jménem ashaadox se vším, co k NÍ patří ♥
soňa kaloušková, ashaadox
ON je mou balační tyčí při chůzi po laně v tomto mém životě…
my dreamland ♥
