Canada Goose outlet https://www.gasinc.nl Canada Goose jas canada goose outlet Canada Goose outlet

Month: Leden 2015

Home / 2015 / Leden

ashaadox na cestách za poznáním – brusel

cesta do království krajek, honosných kostýmů a tajemného světa rené magritte

mrazivé ráno, koule atomia se nedaleko a nevysoko povalují v husté mlze. ticho a klid. právě jsem vystoupila z vyhřátého autobusu a vůbec, ale vůbec se mi nikam nechce…

po chvíli stojím pod obrovskými buňkami, které nade mnou levitují a ačkoli nejsem ani trochu nadšenec kovových konstrukcí, na chvilku lituji, že je tak brzy a tahle ´atrakce´ mě pro tentokráte mine.

 

(´Atomium je model základní buňky krystalové mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát. Tuto stavbu stojící v Bruselu navrhl inženýr André Waterkeyn ku příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58. Tato ocelová stavba dosahující výšky 102 metrů je dominantou plošiny Heysel. Stabilitu objektu zajišťují tři masivní sloupy, kterými je stavba ukotvena k zemi. Stavba je tvořena devíti velkými koulemi o průměru 18 m uspořádanými do tvaru krychle o hraně 29 metrů. Koule jsou spojeny dvaceti chodbami o průměru 3 m. Diagonální chodby jsou 23 m dlouhé a mají průměr 3,30 m. Stavba je vysoká 102 m a váží 2400 tun. Atomium bylo projektováno jako symbol mezinárodní výstavy a nemělo stát déle, než výstava trvala, ale díky svému úspěchu a značné popularitě si zajistilo své trvalé místo mezi bruselskými pamětihodnostmi. Jeho konstrukce z kombinace oceli (kostra) a hliníku (plášť) po letech začala trpět korozí a tak byl z bezpečnostních důvodů postupně omezován do atomia přístup, až byla přístupná jen třetina celého objektu. 18. února 2006 bylo Atomium po více než roční kompletní rekonstrukci znovu otevřeno. Atomium nabízí krásný výhled na město stejně jako samoobslužnou restauraci v nejvyšší kouli. Atomium, které se stalo jednou z turistických dominant nejen Belgie, ale i celé Evropy, je také místem konání výstav´ – zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Atomium)

cestou metrem, stavějícím snad na ´každém rohu´, přemýšlím o kávě a kousku tepla. po pár minutách vystupuji z vlaku metra uprostřed centra veškerého bruselského (historického) dění a mé první kroky vedou do malého bistra hned za rohem. svou první bruselskou kávu i kousek tepla mám, na vrch přidávám skvělou pomerančovou šťávu.

nic mi už nechybí, a tak vyrážím do ulic.

 

cílem prvním je výstava glamour, 30’s fashion expo v muzeu kostýmů a krajky.

můj právě probíhající projekt adopce na míru aneb RECYKLACE! mě průběžně vede mimo jiné i prvorepublikovým oděvem a jelikož právě v této době i pražské módní domy čerpaly z pařížských salónů a evropské soudobé top módy, doufám, že nějaké stopy vlivu  potkám i na cestě do bruselu.

jak ráda říkám ´trocha historie nikoho nezabije ´ (kousek historie k tématu i v článku hana podolská – česká coco chanel), neodpustím si tedy ( opět) krátký teoretický exkurs do světa módy 30. let na jehož pozadí je expozice výstavy koncipována. 

oděv třicátých let je jakým si ´vystřízlivěním´, zklidněním po okázalých i extravagantních  letech 20.,přesto však je tato doba stejně jako předchozí dekáda označována jako ´zlatý věk haute couture´( i když pro stále menší okruh lidí z vyšší majetné vrstvy…)

patrné změny v odívání souvisí s ekonomicko-společenskými podmínkami, které sebou přináší celosvětová krize a hrozba války.  móda té doby je však neméně zajímavá a do její historie vstupují zcela nové vlivy. dlouhé šaty jsou zachovány již jen pro večerní a společenské příležitosti, z oděvu je cítit větší praktičnost, což souvisí s rozvojem emancipace žen i zájmem o , jak bychom řekli dnes, volnočasové aktivity.  stále více se uplatňují nové materiály, objevují se i inovativní technologické postupy, zejména nové střihové technologie a zpracování materiálů a opět vystupuje do popředí kult těla a zdůraznění ženskosti, glamour…

´nahlas´ se mluví o RECYKLACI oděvu  v podobě návodů v módních časopisech, které názorně popisují postupy, jak z oděvu ušitého z kvalitních materiálů zhotovit nové módní kousky. časopisy též zmiňují návody, jak správně zacházet s materiály méně kvalitními, aby se déle zachovala funkčnost oděvu.

30.léta jsou předzvěstí sériové produkce tzv. hotového oděvu. nyní jsou již  oděvy strojově vyráběny v menších sériích, nicméně finální dokončení oděvu je stále založeno na ručním šití, etice nekopírování modelů haute couture věhlasných pařížských módních domů je zasazena ´smrtelná´ rána. tento typ oděvní výroby se následně nastálo zjeví ve světě módy za cca 10 let jako prêt-à-porter [pretaporté], anglicky též ready-to-wear, v itálii známé jako alta moda pronta.

fenoménem doby je fascinace filmem a filmovými hvězdami. film se stává nesmírně účinným šiřitelem módních trendů a filmové hvězdy jsou  rázem módními ikonami své doby. (celosvětové ´stars´ –  marlene dietrich, katherine hepburn, greta garbo) podobně tomu bylo i u nás, tak jak zmiňuji v článku o haně podolské (odkaz do článku výše)

výstava glamour, 30’s fashion expo presentuje od každého kousek a nezapomíná ani na módu dětskou.

 

 

v ruce mám jednoduchý katalog, který však nebylo možné zakoupit. čísla exponátů se stručným popisem jsou mi fundovaným průvodcem časem 30.let. na vlastní oči a z blízkosti umožňující sledovat detaily ruční práce mohu obdivovat večerní dlouhé róby, kratší koktejlové šaty, kožichy, jezdecký kostým i dětské – chlapecké i dívčí oděvy a dokonce i vlněné plavky a spodní a tvarovací prádlo z krepdešínu. je tu k vidění téměř vše podstatné, co se zjevuje v oděvu této doby.

oděv je skvěle instalován v rozsáhlých i samostatných vitrínách, decentně bodově nasvícen v přítmí sálu. focení je dovoleno, i když pochopitelně bez blesku. obrázky ve fotogalerii pod článkem jsou pořízeny na mobilní telefon a skutečně bez blesku. kvalita není 100%, ale vypovídací schopnost je s ohledem na okolnosti velmi slušná.

 

v materiálech použitých v oděvu je zastoupen hedvábný satén i samet (též bavlněný, tzv. velvetýn), hedvábný šifón i voál, žerzej i hedvábný krep ( krepdešín), vlněný organtýn, vlněný žoržet, tvíd i flanel, tyl kombinovaný s krajkou,  bavlněné  tkaniny, kožešiny. oděv je zdoben výšivkou, kovovými plíšky, korálky i pajetkami, knoflíčky jsou potaženy stejným materiálem jako oděv sám. 

zkoumám řešení ´ bezešvých´rukávků, které v podobě jakých si maličkých perelínek rozkošně halí ramena, obdivuji tvarování živůtků i prsních partiích maličkými nebo téměř neviditelnými ručně odšitými prsními záševky, sleduji jemné krajkové variace zhotovené z maličkých dutinek ze stejného materiálu, jako jsou celé šaty. z blízka vidím zlaté ´chanelky´ pošité snad ´milionem´ pajetek. ano, jsou to ty,  které se staly hlavní ´tváří´výstavy. ve vitríně jsou záměrně nainstalovány zády k divákovi. linie ženských partií pozadí jsou dokonalé. autoři výstavy si totiž vypomohli lehkým docpaní oblých tvarů, takže dojem elegance a svůdnosti šatů je famózní.  

                

 

to nejlepší z celé výstavy je pro mne překrásná večerní róba jejíž autorkou není nikdo jiný než stěží překonatelná technologická inovátorka své doby, madeleine vionnet.

ano, právě tato dáma, která je někdy nazývána architektkou oděvu přináší zcela nový postup členění oděvu a stříhání materiálu, čímž dosahuje naprosto úchvatné modelace oděvu, který sleduje linii ženského těla a ve své rozvolněnosti i štíhlé a těsně přiléhající formě mu propůjčuje eleganci a ženskost. vionnet postavu dělí na několik částí dle anatomické stavby, posléze vše propojuje šikmo střiženými díly, navíc si umě pohrává s barevnými efekty různě položených dílů.  

v samostatné vitríně je umístěn model z černého tylu s krajkovými kreacemi, celý oděv je pak podložen růžovým hedvábným šifonem a dozdoben černými sametovými stužkami. instalace tohoto skvostu umožňuje obejít oděv kolem dokola a kochat se každým detailem. 

 

 

na výstavu navazuje expozice krajky. belgická krajka je kapitola sama pro sebe a já se k ní určitě v mém blogu ještě vrátím. v souvislosti s výstavou, která je stálou expozicí muzea a můžete ji navštívit kdykoli při vaší cestě do bruselu, jsem si uvědomila, že musím velmi pečlivě promyslet využití obsahu veliké krabice, která je plná paličkovaných, šitých i háčkovaných prvorepublikových krajek, ale i krajek mnohem starších. to vše  jsem získala darem. s největší pravděpodobností v budoucnu poslouží jako základ další recyklační kolekce, kde právě krajka bude hrát hlavní roli… 

během krátkého zastavení v bruselu jsem nemohla minout stálou výstavu díla reného magritte. nebudu povídání o oděvu 30. let rozmělňovat zmínkou o dojmech z výstavy. i když mimochodem, rené magritte, co by představitel surrealismu se rovněž  módou svým způsobem zabýval. nejenže oděv nalezneme na jeho obrazech, ale sám navrhl i kravatu.  výtvarné umění se stále více zapojuje do oděvní tvorby v podobě návrhů dekoru látek a surrealisté do módy promlouvají v době rené magritte pěkně ´nahlas´. jsem nesmírně ráda, že jsem tuto ucelenou výstavu navštívila. osoba rené magritte a surrealismus samotný pro mne zůstávají i nadále zahaleny neodolatelným  tajemstvím  …, a tak to asi má být.

pomalu se stmívá,  jsem na konci mé cesty za poznáním.

usedám do autobusu a vydávám se na cestu zpět. intenzivní zážitek z krátké návštěvy belgie, skvělé pivo i pravé pralinky si odvážím sebou domu.  

vaše ashaadox

zdroj:

dějiny odívání- ludmila kybalová,  móda – taschen, webové stránky museum of costume and lace, cs.wikipedia.org/wiki/Atomium

presentace výstavy v muzeu kostýmu a krajky v bruselu

[Not a valid template]

ashaadox design & photo