2015

Home / Archive by category "2015"
Loreta v Chlumci nad Cidlinou a ashaadox

Loreta v Chlumci nad Cidlinou a ashaadox

                

 

Budovu městského muzea – Lorety v Chlumci nad Cidlinou

najdeme při pravé straně silnice ve směru na Nový Bydžov. Postavena byla rodem Kinských, dle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, v letech 1717-1719.

Původně objekt sloužil jako kolej řádu piaristů. Celkově byl dokončen v roce 1740. Novodobá rekonstrukce Lorety se uskutečnila na přelomu tisíciletí. Od roku 2002 je v objektu umístěna expozice dějin Chlumce nad Cidlinou a okolí. Dále expozice selských bouří z roku 1775 a zcela jistě zaujme výstava zemědělských strojů. Slavnostní otevření, do té doby nevyužívaného, objektu se uskutečnilo 8.6.2002. V muzeu je k dostání turistická známka č. 1132 – Chlumec nad Cidlinou. (dočtete se například na turistika.cz)K dosažení účelu svého zřízení muzeum: shromažďuje sbírky hmotných dokladů vývoje přírody, prehistorie a historie české i zahraniční provenience a sbírku tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. Sbírky spravuje podle platných zákonů o ochraně sbírek muzejní povahy. Ke sbírkovým předmetům pořizuje odbornou dokumentaci. Sbírkové předměty odborně zpracovává. Sbírkové předměty i získané poznatky prezentuje zejména prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav a dalšími kulturně-výchovnými aktivitami určenými nejširší veřejnosti zejména pak dětem a mládeži, seniorům a handicapovaným občanům. Pořádá samostatně nebo ve spolupráci s jinými právnickými nebo fyzickými osobami exkurze, přednášky, výstavy, demonstrace sbírkových předmětů a řemesel lidové tvorby a jiné kulturní a vzdělávací akce. Vydává a veřejně šíří neperiodické publikace. Vstupuje do profesních sdružení za účelem koordinace odborné činnosti. Vykonává činnosti vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu k zajištění provozu veřejně přístupných prostor. Umožňuje za úplatu návštěvu expozic, výstav a dalších kulturních akcí. Prodává informační publikace a upomínkové předměty. Pronajímá nádvoří objektu. Poskytuje informační služby. (dočtete se na stránkách města Chlumec nad Cidlinou) 

Město Chlumec nad Cidlinou je mým téměř rodným městem.

Pocházím sice z města perníku a už to málem vypadalo, že budu vyrůstat na březích Labe nedaleko kladrubského hřebčína.Nicméně velmi záhy (ve vztahu k mému stáří či mládí, jak chcete…) má rodina přesídlila právě sem, do Chlumce na březích Cidliny.A tak není divu, že vzpomínek mám  nespočet. Vždyť  jsem tu absolvovala všechny možné základní ústavy, jeslemi počínaje a liduškou konče, prožila vše podstatné, co k dětství a dospívání patří. Když se řekne chlumecká Loreta, nevybaví se mi ani Panna Marie, ani nic podobného (někteří prominou…)  Ponořím se daleko do vzpomínek a… Občas si prodloužím cestu z města a místo u Sokolovny, odbočím až o ulici dál. A někdy mám štěstí a vrata jsou otevřená. A já vidím do útrob  zanedbané staré budovy, která vypadá skoro jako kostel, ale kostel to není…a v průhledu vidím stejně zanedbané nádvoří… ´Smutné a opuštěné´ místo je pro mne tajemné a nepoznané…   Střih. Procházím stejnou ulicí o desetiletí a fous déle a barokní stánek je schován v lešení. Střih. Uplyne opravdu moc let a já beru za kliku, která mi byla vždy nedostupná. Těžká vrata se otevírají a já vstupuji poprvé ve svém životě do světa ticha a klidu téměř uprostřed města… Mé (znovu)objevení Lorety je spojeno s mnoha momenty. Jedním z nich je i setkání po (dlouhých) letech s Helenou.S velikou radostí přijímám  pozvání na Noc muzeí do Lorety v roce 2014 ( jízda králů) a nemohu si to nechat ujít ani v červnu roku 2015 (adopce na míru aneb RECYKLACE!). 12.6. to celé bylo o  setkávání se s příchozími,  s ashaadox a především o znovusetkání se s tímto krásným a silným místem téměř uprostřed města…  ashaadox

 

ashaadox design

hedvábná sukně, top a šaty od ashaadox design

hedvábná sukně, top a šaty od ashaadox design

hedvábná sukně, top i šaty od ashaadox - díl první

 
během brouzdání po internetu a pročítání zajímavých článků o materiálech jsem objevila řadu fundovaných i méně fundovaných článků a povídání o hedvábí.

a jelikož

přírodní hedvábí mě zasáhlo velmi

a to tak, že jsem mu věnovala více jak půl textilní a oděvní kolekce (topy a halenky, sukně i šaty a navíc autorský desén (c) ashaadox design), týdny, možná měsíce nejistoty a neskutečného dobrodružství s tiskem mého autorského desénu a pak mnoho a mnoho hodin objevování krásy i záludností práce při zpracování materiálu samotného, přidám i já něco málo k tomu hedvábnému tlachaní.

1186992_579898672076907_1393090610_n

proč ashaadox a hedvabí?  protože dita petrusová filipová. (www.ditafil.cz)

ne vážně, dita byla první člověk v mém životě, která mi dokázala velmi racionálním (výčtem plusů) i iracionálním ( svým neskrývaným  nadšením pro přírodní materiály včetně hedvábí) způsobem jasně ´vtlouct´ do hlavy, že hedvábí je prostě něco, co nelze minout jako designer a nelze je ani nemít ve svém vlastním šatníku. a také mne provedla prvními krůčky v hedvábném dobrodružství...
 
a tak po dlouhých ( často ráno končících)  nocích s hedvábím vznikl můj slogan. neplánovaně a spontánně, na základě mých tisíců minut strávených v úžasné společnosti přírodního hedvábí, zejména hedvábného saténu...´dopřejte svému tělu chladivý dotek hedvábí´
nebudu tady popisovat své pocity...to si prostě musíte prožít sami, abyste pochopili, ale chci si přihřát svou tvůrčí polívčičku a při té příležitosti  přihodit trochu osvěty a trochu know how :).
hedvábí je skutečně luxusní materiál pro oděv a

luxusní ve významu, že vás dokonale hýčká fyzicky i na duši.

obléknu-li si hedvábné šaty v minimalistickém střihu, okamžitě mám sváteční náladu. hedvábí je dokonalé i tím, že jej prostě a jednoduše můžete kombinovat klidně s džínami a stále se budete cítit skvěle. ano, v chladných dnech je potřeba nějakou tu vrstvičku ´pod´ přidat, ale věřte mi, že pokud vyrazíte v tom nejparnějším dni v oděvu z hedvábí, cítit se budete skvěle a i vaše okolí ucítí maximálně váš parfém ( na rozdíl od oblečků z PESů či PADů ). 
 
a co teprve údržba. setkávám se s obavou z údržby a zachování hedvábí.
hedvábný satén, se kterým pracuji já, jen

lehce přemáchnete ve vodě do max 35 C°

( i skvrny od zmrliny zmizí, přidám pár kapek jemného šampónu), do posledního máchání přidám pár kapek octa pro zachování měkkého hedvábného lesku (typický hedvábný lesk povyšuje vizuelně satén do roviny luxusního materiálu a nebojte se, ocet je rada od chemika tiskaře na textil 🙂 ). oděv rozložíte nebo vyvěsíte (záleží na typu oděvu) a ještě lehce zavlhlý jej s láskou vyžehlíte s nastavenou teplotou vhodnou pro hedvábí. a já používám i bavlněný ubrousek, pro všechny případy. jediné, na co je potřeba si dávat pozor, jsou kapky vody, které jsou samozřejmě na jednobarevném saténu až do příštího praní náramně vidět, ale na mém desénu z kolekce jízda králů se s přehledem schová i nějaká ta kapka vody. 🙂 a pokud se vám ´podaří´vykouzlit nějaký ten ostrý přehyb, nezoufejte. zlehounka namočím konečky prstu a jen nepatrně navlhčím linii přehybu a pak zase hezky přežehlím. a je to! 
pokud se o své hedvábí s láskou staráte, životnost je až neuvěřitelná

protisedi_ashaadox_1

 

( samozřejmě, že i technologické zpracování hedvábí v oděv v tom hraje zásadní roli, ale o tom až příště). a vím o čem povídám, i když mé kousky z jízdy králů nosím jen chvíli. v mém projektu adopce na míru aneb RECYKLACE! uvidíte v létě satény, jejichž stáří je i více jak 50 let.
 
už chápete proč jsem se pustila do dobrodružství jménem hedvábí?  rozhodující faktory byly pocitový při kontaktu s materiálem, vizuelní efekt materiálu na hotovém oděvu a cena versus výsledný efekt a životnost v porovnání s jinými materiály na první pohled podobně vypadajícími.
nebojte se hedvábí! překvapí vás, nadchne a ve vašem šatníku se nadobro zabydlí. dopřejte svému tělu chladivý dotek hedvábí ...
 
 
připomínám, že se
bavíme o hedvábí přírodním
a jak nám například zdroj wikipedia sděluje, ´přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky žláz motýla bource morušového (Bombyx mori). Tyto výměšky na vzduchu rychle tuhnou a vytváří dvojice tenkých vláken spojených sericinem (druh klihu). Z nich si motýl vytváří kuklu. Hedvábné vlákno se získává následným rozvinutím této kukly. Průměrná délka dosahuje 300 až 900 metrů. Přírodní hedvábí bylo vytlačováno syntetickým hedvábím. Dodnes si však udržuje nezastupitelné místo na oděvním trhu, a to hlavně pro své užitné vlastnosti – saje pot, v létě příjemně chladí a naopak v zimě hřeje. S výrobou hedvábí je od počátku úzce spjato i jeho dekorování. Kromě tradičních dekoračních technik, jako jsou akvarel a batika, se v poslední době do povědomí dostává i tzv. Serti technika, využívající malbu na hedvábí s pomocí gutty a kontur. První speciální barvy na hedvábí fixované teplem (Super Tinfix) se objevily ve Francii v 60. letech minulého století.´
 
a na pomoc si vezmu sartor.cz.
nejenže na svých stránkách jednoduše a srozumitelně píší o hedvábí, kterým se zabývají ( výroba vlastních hedvábných látek, výroba látek na zakázku), ale hedvábí v nejrůznějších podobách u nich samozřejmě můžete i zakoupit.
mám doma jejich hedvábné vzorníky a těmi se kochám a nechávám inspirovat.
ale zpět.
jelikož já jsem pro svou kolekci jízda králů zvolila satén, přesně crepe satin 19m/m, 82 g/m2, 140 šířka, ´zeptáme se´, co že nadšenci hedvábím ze sartoru říkají o saténu (samozřejmě hedvábném): ´Měkká, elegantní látka s hebkým, jemně lesklým povrchem a matným rubem. Hedvábný satén je na rozdíl od umělého saténu mnohem lehčí a nesrovnatelně jemnější, také lesk je o něco méně výrazný. Obvyklá gramáž se pohybuje kolem 17-19mm, silnější satény jsou vzácnější a dražší a jejich gramáž se pohybuje kolem 25 až 30 mm. Saténů existuje mnoho druhů: charmeuse (splývavý typ), duchesse (tuhý typ) ad. 
Použití: 
silkdress
Hedvábný satén tvoří překrásné splývavé záhyby a oděvy z hedvábného saténu vypadají velice luxusně. Jemný satén vyžaduje však také jemné zacházení, a to nejen při šití (tenká jehla, pozor na špendlíky!), ale i při péči – zatrhování vláken a odírání zabráníme chemickým čištěním, jinak prát v ruce při nižší teplotě a žehlit raději bez páry, protože voda nechává na látce stopy. Ideální pro splývavé, volnější oděvy – košile, šaty, prádlo, halenky.
Pozor, satény u nás označované jako "vyšší gramáž" jsou obvykle nesplývavé a hůře ohebné, nejsou ale tak tvrdé jako tafty nebo organza. Takové satény se hodí na oblečení, které má držet tvar - vesty, svatební šaty a sukně. Podobný je i satén duchesse, který je ze všech saténů nejtužší a nejvhodnější na slavnostní oděvy, které mají držet tvar.´
                         
          

úvodní povídání o hedvábí by nebylo úplné, pokud bych nezmínila, co že je to ten satén. jak známo (a často i neznámo), pod pojmem hedvábný satén je zahrnován ( bohužel i u prodavaček látek) i satén syntetický. jak to tedy je, nám opět stručně a jasně vysvětlí zdroj wikipedie: 

´Satén je tkanina v atlasové vazbě s vysokým leskem na lícní straně, kde převažují osnovní nitě. (Struktura vazby je znázorněna na nákresu vlevo).

Struktura vazby tkaného saténu
Tkaniny se vyrábí převážně z přízí z nekonečných vláken (přírodní hedvábí, viskóza, polyester, polyamid) s použitím na večerní šaty, podšívkovinu, spodní a noční prádlo.
Známé jsou také bavlněné satény, ze kterých se šijí povlaky na posteloviny, závěsy nebo i halenky a večerní šaty.  Poznámka: Anglické označení pro satén z nekonečných vláken je satin, zatímco saténům ze staplových vláken (např. z bavlny nebo viskózové stříže) se říká sateen.
Pletený satén: Osnovní niti se při kladení posouvají střídavě o jednu a o tři jehly, takže mezi dvěma sloupci vzniká spojení ve tvaru platinového obloučku. Obloučky mohou být otevřené nebo uzavřené podle toho se pak pletenina nazývá otevřený nebo uzavřený satén.
      Punčochy satin sheer, použití: např. dámské spodní prádlo (polyamid s 15-20% elastanu)´

 máme jasno! satén je označení pro textilní materiál z hlediska technologie jeho výroby, nikoli z hlediska jeho původu (přírodní, syntetický) a tak zakoupit můžeme satén hedvábný i třeba polyesterový. kdo nepozná rozdíl na omak či pohled (trocha školení je potřeba), pozná jej podle ceny 🙂 ten polyesterový satén lze zakoupit od cca 55 Kč za běžný metr, ten hedvábný za cca 400 Kč v surovém podobě ( nebarevný), ale i v módních barevných  provedeních za 800 a více Kč za běžný metr. ( ceny jsou orientační a záleží samozřejmě na šířce látky i gramáži - viz výše, ale rozdíl je nepřehlédnutelný.

a příště se rozepíšu,  jak jsem tiskla desén z jízdy králů a hedvábný satén zpracovávala do oděvu. zatím si můžete prohlédnout výsledek v mém e-shopu - hedvábné sukně, topy a šaty

vaše ashaadox

 

ashaadox na cestách za poznáním – brusel

cesta do království krajek, honosných kostýmů a tajemného světa rené magritte

mrazivé ráno, koule atomia se nedaleko a nevysoko povalují v husté mlze. ticho a klid. právě jsem vystoupila z vyhřátého autobusu a vůbec, ale vůbec se mi nikam nechce…

po chvíli stojím pod obrovskými buňkami, které nade mnou levitují a ačkoli nejsem ani trochu nadšenec kovových konstrukcí, na chvilku lituji, že je tak brzy a tahle ´atrakce´ mě pro tentokráte mine.

 

(´Atomium je model základní buňky krystalové mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát. Tuto stavbu stojící v Bruselu navrhl inženýr André Waterkeyn ku příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58. Tato ocelová stavba dosahující výšky 102 metrů je dominantou plošiny Heysel. Stabilitu objektu zajišťují tři masivní sloupy, kterými je stavba ukotvena k zemi. Stavba je tvořena devíti velkými koulemi o průměru 18 m uspořádanými do tvaru krychle o hraně 29 metrů. Koule jsou spojeny dvaceti chodbami o průměru 3 m. Diagonální chodby jsou 23 m dlouhé a mají průměr 3,30 m. Stavba je vysoká 102 m a váží 2400 tun. Atomium bylo projektováno jako symbol mezinárodní výstavy a nemělo stát déle, než výstava trvala, ale díky svému úspěchu a značné popularitě si zajistilo své trvalé místo mezi bruselskými pamětihodnostmi. Jeho konstrukce z kombinace oceli (kostra) a hliníku (plášť) po letech začala trpět korozí a tak byl z bezpečnostních důvodů postupně omezován do atomia přístup, až byla přístupná jen třetina celého objektu. 18. února 2006 bylo Atomium po více než roční kompletní rekonstrukci znovu otevřeno. Atomium nabízí krásný výhled na město stejně jako samoobslužnou restauraci v nejvyšší kouli. Atomium, které se stalo jednou z turistických dominant nejen Belgie, ale i celé Evropy, je také místem konání výstav´ – zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Atomium)

cestou metrem, stavějícím snad na ´každém rohu´, přemýšlím o kávě a kousku tepla. po pár minutách vystupuji z vlaku metra uprostřed centra veškerého bruselského (historického) dění a mé první kroky vedou do malého bistra hned za rohem. svou první bruselskou kávu i kousek tepla mám, na vrch přidávám skvělou pomerančovou šťávu.

nic mi už nechybí, a tak vyrážím do ulic.

 

cílem prvním je výstava glamour, 30’s fashion expo v muzeu kostýmů a krajky.

můj právě probíhající projekt adopce na míru aneb RECYKLACE! mě průběžně vede mimo jiné i prvorepublikovým oděvem a jelikož právě v této době i pražské módní domy čerpaly z pařížských salónů a evropské soudobé top módy, doufám, že nějaké stopy vlivu  potkám i na cestě do bruselu.

jak ráda říkám ´trocha historie nikoho nezabije ´ (kousek historie k tématu i v článku hana podolská – česká coco chanel), neodpustím si tedy ( opět) krátký teoretický exkurs do světa módy 30. let na jehož pozadí je expozice výstavy koncipována. 

oděv třicátých let je jakým si ´vystřízlivěním´, zklidněním po okázalých i extravagantních  letech 20.,přesto však je tato doba stejně jako předchozí dekáda označována jako ´zlatý věk haute couture´( i když pro stále menší okruh lidí z vyšší majetné vrstvy…)

patrné změny v odívání souvisí s ekonomicko-společenskými podmínkami, které sebou přináší celosvětová krize a hrozba války.  móda té doby je však neméně zajímavá a do její historie vstupují zcela nové vlivy. dlouhé šaty jsou zachovány již jen pro večerní a společenské příležitosti, z oděvu je cítit větší praktičnost, což souvisí s rozvojem emancipace žen i zájmem o , jak bychom řekli dnes, volnočasové aktivity.  stále více se uplatňují nové materiály, objevují se i inovativní technologické postupy, zejména nové střihové technologie a zpracování materiálů a opět vystupuje do popředí kult těla a zdůraznění ženskosti, glamour…

´nahlas´ se mluví o RECYKLACI oděvu  v podobě návodů v módních časopisech, které názorně popisují postupy, jak z oděvu ušitého z kvalitních materiálů zhotovit nové módní kousky. časopisy též zmiňují návody, jak správně zacházet s materiály méně kvalitními, aby se déle zachovala funkčnost oděvu.

30.léta jsou předzvěstí sériové produkce tzv. hotového oděvu. nyní jsou již  oděvy strojově vyráběny v menších sériích, nicméně finální dokončení oděvu je stále založeno na ručním šití, etice nekopírování modelů haute couture věhlasných pařížských módních domů je zasazena ´smrtelná´ rána. tento typ oděvní výroby se následně nastálo zjeví ve světě módy za cca 10 let jako prêt-à-porter [pretaporté], anglicky též ready-to-wear, v itálii známé jako alta moda pronta.

fenoménem doby je fascinace filmem a filmovými hvězdami. film se stává nesmírně účinným šiřitelem módních trendů a filmové hvězdy jsou  rázem módními ikonami své doby. (celosvětové ´stars´ –  marlene dietrich, katherine hepburn, greta garbo) podobně tomu bylo i u nás, tak jak zmiňuji v článku o haně podolské (odkaz do článku výše)

výstava glamour, 30’s fashion expo presentuje od každého kousek a nezapomíná ani na módu dětskou.

 

 

v ruce mám jednoduchý katalog, který však nebylo možné zakoupit. čísla exponátů se stručným popisem jsou mi fundovaným průvodcem časem 30.let. na vlastní oči a z blízkosti umožňující sledovat detaily ruční práce mohu obdivovat večerní dlouhé róby, kratší koktejlové šaty, kožichy, jezdecký kostým i dětské – chlapecké i dívčí oděvy a dokonce i vlněné plavky a spodní a tvarovací prádlo z krepdešínu. je tu k vidění téměř vše podstatné, co se zjevuje v oděvu této doby.

oděv je skvěle instalován v rozsáhlých i samostatných vitrínách, decentně bodově nasvícen v přítmí sálu. focení je dovoleno, i když pochopitelně bez blesku. obrázky ve fotogalerii pod článkem jsou pořízeny na mobilní telefon a skutečně bez blesku. kvalita není 100%, ale vypovídací schopnost je s ohledem na okolnosti velmi slušná.

 

v materiálech použitých v oděvu je zastoupen hedvábný satén i samet (též bavlněný, tzv. velvetýn), hedvábný šifón i voál, žerzej i hedvábný krep ( krepdešín), vlněný organtýn, vlněný žoržet, tvíd i flanel, tyl kombinovaný s krajkou,  bavlněné  tkaniny, kožešiny. oděv je zdoben výšivkou, kovovými plíšky, korálky i pajetkami, knoflíčky jsou potaženy stejným materiálem jako oděv sám. 

zkoumám řešení ´ bezešvých´rukávků, které v podobě jakých si maličkých perelínek rozkošně halí ramena, obdivuji tvarování živůtků i prsních partiích maličkými nebo téměř neviditelnými ručně odšitými prsními záševky, sleduji jemné krajkové variace zhotovené z maličkých dutinek ze stejného materiálu, jako jsou celé šaty. z blízka vidím zlaté ´chanelky´ pošité snad ´milionem´ pajetek. ano, jsou to ty,  které se staly hlavní ´tváří´výstavy. ve vitríně jsou záměrně nainstalovány zády k divákovi. linie ženských partií pozadí jsou dokonalé. autoři výstavy si totiž vypomohli lehkým docpaní oblých tvarů, takže dojem elegance a svůdnosti šatů je famózní.  

                

 

to nejlepší z celé výstavy je pro mne překrásná večerní róba jejíž autorkou není nikdo jiný než stěží překonatelná technologická inovátorka své doby, madeleine vionnet.

ano, právě tato dáma, která je někdy nazývána architektkou oděvu přináší zcela nový postup členění oděvu a stříhání materiálu, čímž dosahuje naprosto úchvatné modelace oděvu, který sleduje linii ženského těla a ve své rozvolněnosti i štíhlé a těsně přiléhající formě mu propůjčuje eleganci a ženskost. vionnet postavu dělí na několik částí dle anatomické stavby, posléze vše propojuje šikmo střiženými díly, navíc si umě pohrává s barevnými efekty různě položených dílů.  

v samostatné vitríně je umístěn model z černého tylu s krajkovými kreacemi, celý oděv je pak podložen růžovým hedvábným šifonem a dozdoben černými sametovými stužkami. instalace tohoto skvostu umožňuje obejít oděv kolem dokola a kochat se každým detailem. 

 

 

na výstavu navazuje expozice krajky. belgická krajka je kapitola sama pro sebe a já se k ní určitě v mém blogu ještě vrátím. v souvislosti s výstavou, která je stálou expozicí muzea a můžete ji navštívit kdykoli při vaší cestě do bruselu, jsem si uvědomila, že musím velmi pečlivě promyslet využití obsahu veliké krabice, která je plná paličkovaných, šitých i háčkovaných prvorepublikových krajek, ale i krajek mnohem starších. to vše  jsem získala darem. s největší pravděpodobností v budoucnu poslouží jako základ další recyklační kolekce, kde právě krajka bude hrát hlavní roli… 

během krátkého zastavení v bruselu jsem nemohla minout stálou výstavu díla reného magritte. nebudu povídání o oděvu 30. let rozmělňovat zmínkou o dojmech z výstavy. i když mimochodem, rené magritte, co by představitel surrealismu se rovněž  módou svým způsobem zabýval. nejenže oděv nalezneme na jeho obrazech, ale sám navrhl i kravatu.  výtvarné umění se stále více zapojuje do oděvní tvorby v podobě návrhů dekoru látek a surrealisté do módy promlouvají v době rené magritte pěkně ´nahlas´. jsem nesmírně ráda, že jsem tuto ucelenou výstavu navštívila. osoba rené magritte a surrealismus samotný pro mne zůstávají i nadále zahaleny neodolatelným  tajemstvím  …, a tak to asi má být.

pomalu se stmívá,  jsem na konci mé cesty za poznáním.

usedám do autobusu a vydávám se na cestu zpět. intenzivní zážitek z krátké návštěvy belgie, skvělé pivo i pravé pralinky si odvážím sebou domu.  

vaše ashaadox

zdroj:

dějiny odívání- ludmila kybalová,  móda – taschen, webové stránky museum of costume and lace, cs.wikipedia.org/wiki/Atomium

presentace výstavy v muzeu kostýmu a krajky v bruselu

[Not a valid template]

ashaadox design & photo